Zábava pro děti.

Myslíte si, že hry jsou pro vás opravdu v něčem unikátní? Anebo vyhledáváte takové hry, které vám také něco dají? Myslím si, že pod hrami, které dávají smysl, tak si mnoho lidí pod tím představí právě Montessori školky. Pokud jste se ještě nesetkali s výrazem Montessori školky anebo Montessori hračky, tak já vám to trošku popíšu a ukážu vám, co to znamená Montessori. Je to taková školka nebo takové hračky, díky nimž se děti učí, a to jenom formou hry. Takže to dopadá tak, že děti se vůbec nenudí a baví je to. Protože kolikrát také slýchám malé děti, které mi říkají, že se vůbec nechtějí učit a že se netěší do školy a že by nejraději měli být stále jenom ve školce.

Zábava musí být.

Víte, co mi například řekl můj šestiletý syn? Že do svých dvaceti let chce být ve školce a že potom možná už půjde na jeden rok do školy a potom už bude do práce, by si vydělával peníze. No nevím, jak by šel pracovat třeba v jednadvaceti letech, kdyby měl jenom tu první třídu dochozenou. Možná by to byla nějaká nová revoluce, ale pochybuji, že takové lidi bychom tady u nás na světě chtěli. U nás v České republice absolutně ne. Proto já sama za sebe uznávám opravdu takové hry, které zároveň naučí. A klidně ať to je také hra na mobilním telefonu anebo na počítači. Protože můj syn hraje na mobilním telefonu různé hry. A myslím si, že hraje asi tři hry, které právě někoho něco naučí. Syn se v různých hrách na mobilním telefonu naučil opravdu krásně anglicky. Ovládá už asi tři sta anglických slovíček, a dokonce asi sto padesát slov italských.

I golf je prima.

Takže si myslím, že lidé by neměli lámat hůl nad tím, když třeba některé dítě si hraje různé počítačové nebo mobilní hry. Vždyť je to hra jako hra. A navíc slovo hra znamená, že dítě si hraje hlavně s tím, co ho baví. Tak přeci nebudu své dítě nutit, no, aby si hrálo s autíčky nebo s plyšáky, když si chce hrát na PlayStationu a nebo na mobilním telefonu. A co by to potom mělo za smysl? Dítě si hraje s tím, co ho baví. Protože pokud bude si dítě muset hrát s něčím, co ho nebaví, tak také samozřejmě bude takové neklidné a nebude ho to bavit a bude smutné. A nikdo přeci nechce, by děti bylo smutné. Pak jsou tady ale také dospělí, kterým je naštěstí úplně jedno, jak si děti hrají. Já jsem ráda, že syn je spokojený.